Dvě elektromagnetické vlny (což zahrnuje i světlo), které zároveň dospějí do určitého místa, spolu interferují (skládají se) podobně jako mechanické vlny. Skládání vlnění nazýváme interference. Podmínkou k trvalému pozorování interferencena daném místě je, aby dopadající vlnění byla koherentní. Koherentní jsou dvě světelná vlnění stejné frekvence, jejichž vzájemný fázový rozdíl v daném místě je konstatní, tj. nemění se s časem.

Inferference na dvojštěrbině
Skládání dvou vlnění můžeme vysvětlit interferencí na dvojštěrbině, kterou osvětlíme zdrojem monofrekvenčního světla o vlnové délce l ze štěrbiny S. Štěrbina S1 a S2 (šířka každé z nich je d) josu pak zdrojem dvou koherentních vln, které se skládají na stínítku za dvojštěrbinou , kde pozorujeme interferenční obrazce. Za podmínky d << l dochází na stínítku k mezním situacím:

Vlnění se setkají se stejnou fází. V místě vznikne interferenční maximum, na stínítku pozorujeme maxima jako světlá místa. Dráhový rozdíl vlnění je Dl = k . l, kde k = 0,1,2,...

Vlnění se setkává s opačnou fází. V místě vznikne interferenční minimum, na stínítku pozorujeme minima jako tmavá místa. Dráhový rozdíl vlnění je Dl = (2k + 1) . l/2, kde k = 0,1,2,...



Obrázek 012 . Interference na dvojštěrbině

Interference na tenké vrstvě
Ke skládání vlnění dochází při odrazu na tenké vrstvě, např. na mýdlové bublině. Skládájí se paprsky odražené od horního rozhraní a dolního rozhraní tenké vrstvy. Osvětlíme-li tenkou vrstvu monofrekvenčním světlem o vlnové délce l a pozorujem odražené paprsky, vidíme světlá a tmavá místa. při interferenci může dojít k následujícím dvěma mezním situacím:

Paprsky se setkají se stejnou fází. V místě setkání paprsků vznikne interferenční maximum, místo je pro pozorovatele světlé.

Pro interferenční maximum platí: 2nd = (2k + 1) . l/2, kde d je tloušťka tenké vrstvy, n je index lomu, k = 0,1,2,...

Parsky se setkají s opačnou fází. V místě setkání paprsků vznike interferenční minimum, místo je pro pozorovatele tmavé.

Pro interferenční minimum platí: 2nd = k . l, kde d je tloušťka tenké vrstvy, n je index lomu, k = 0,1,2,...



Obrázek 013 . Interference na tenké vrstvě

Newtonovy skla jsou tvořena skleněnou deskou a ploskovypuklou čočkou. Umožňují pozorovat interferenci na tenkých vrstvách a měřit vlnovou délku světla.



Obrázek 014 . Newtonovy skla



Obrázek 015 . Newtonovy skla