Difrakce neboli ohyb vlnění je jev, při kterém se vlnění dostává i do oblasti geometrického stínu (za překážkou se paprsky světla 'ohýbají'). Ohyb lze například pozorovat, když prochází světlo štěrbinou, jejiž šířka je srovnatelná s vlnovou délkou světla. Za štěrbinou se na stínítku objeví difrakční neboli ohybové obrazce, tj. světlé a tmavé proužky různé šířky.

Ohyb na jedné štěrbině: Dopadá-li monofrekvenční světlo na úzkou štěrbinu, můžeme za ní na stínítku pozorovat difrakční obrazce.



Obrázek 006 . Ohyb světla na štěrbině

Ohyb na dvou stěrbinách: Při ohybu na dvojštěrbině lze na stínítku pozorovat ohybový obrazec, který je kombinací dvou jevů. Široká maxima a minima jsou způsobena ohybem na štěrbině. V každém širokém maximu lze pozorovat soustavu dalších užších maxim a minim, která jsou způsobena interferencí světla ze dvou štěrbin.



Obrázek 007 . Ohyb na dvou štěrbinách

Difrakční (optická) mřížka je tvořena velkým počtem stejně širokých rovnoběžných štěrbin umístěných vedle sebe. Vzdálenost štěrbin d se nazývá mřížková konstanta nebo také perioda mřížky.



Obrázek 008 . Difrakční mřížka